Dobrý pokus ve školství něco změnit

Nejspornějším bodem tzv. velké školské novely, kterou jsme schválili na schůzi Senátu 3. července, bylo převedení financování nepedagogických pracovníků (uklízeček, administrativních pracovníků, školníků či kuchařek) na zřizovatele škol, tedy obce a kraje.

Změnu financování nepedagogických pracovníků, kdy na jejich platy nebudou používány finance určené pro učitele, jsem podpořil. Je důležité, že ten, kdo rozhoduje o počtu a výši odměňování nepedagogů, je bude zároveň i financovat. V diskuzi jsem uvedl konkrétní příklad, jak to funguje nyní: „V jednom nejmenovaném obvodu Ostravy, který má celkový počet 23 základních a mateřských škol, bylo v loňském roce vyplaceno nepedagogům z platu na pedagogy 72 milionů korun. To opravdu nepovažuji za něco, co je v pořádku. A je dobře, že to tento zákon rozdělí na dvě hromádky. Protože pak se divíme, že učitelé si stěžují, že nedostávají to, co mají de facto garantováno zákonem.“

Nemyslím si, že je školství podfinancované, přinejmenším určitě ne více než jiné oblasti. Když se podíváme na vývoj ve státním rozpočtu, v roce 2015 šlo do školství ze státního rozpočtu 130 mld. Kč, v roce 2025 je to už 270 mld., tedy více než dvojnásobek. „My máme něco špatně ve školství. A toto (tato novela) je nechci říct všelék, ale je to reálný a dobrý pokus to změnit,“ řekl jsem v Senátu.