13 Zář SCHVÁLILI JSME ČESKO-AMERICKOU OBRANNOU DOHODU. POTŘEBUJEME JI
Ve čtvrtek 13. července jsme v Senátu většinou 66 hlasů z přítomných 72 odsouhlasili ratifikaci smlouvy o obranné spolupráci mezi Českou republikou a USA (Defence Cooperation Agreement = DCA), kterou letos v dubnu ve Spojených státech podepsala ministryně obrany Jana Černochová.
Obdobnou dvoustrannou smlouvu už uzavřelo 24 členských států NATO, ve střední a východní Evropě jsme jedinou zemí, která ji dosud nemá (podepsaly ji Polsko, Slovensko i Maďarsko). Kolem dohody se vyrojila řada informačních omylů a mýtů. Čím se dohoda zabývá a co v ní opravdu není?
Dohoda precizuje a řeší oblasti, které s možnou přítomností amerických vojáků v ČR či se spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na našem území. „Smlouvu Česká republika potřebuje, protože upravuje spoustu náležitostí, které by se musely domlouvat při jakémkoliv pobytu amerických vojáků na území Česka. Já osobně ji vnímám jako rámcovou smlouvu, která nás nebude nutit domlouvat jednotlivé podrobnosti při každém přejezdu nebo plnění úkolů amerických vojáků na našem území,“ uvedl jsem v diskuzním pořadu Události, komentáře na ČT24.
Dohoda neznamená, že američtí vojáci k nám mohou kdykoliv přijít. Dohoda nedává Spojeným státům žádný „bianko šek“ na pobyt jejich vojáků na našem území. Každý pobyt – a to nejen amerických, ale vůbec jakýchkoliv spojeneckých sil – podléhá podle Ústavy ČR schválení obou komor Parlamentu.
V dohodě není ani slovo o budování vojenských základen. Jsou v ní pouze vyjmenovány vojenské prostory – je jich celkem jedenáct – kde mohou američtí vojáci v případě přítomnosti v ČR pobývat. „Ale my s tím musíme souhlasit. Tam, kde budou působit, majetek zůstává stále majetkem Česka,“ připomenul jsem v Událostech, komentářích.
Srovnání s rokem 1968 je absurdní. Jak v senátní rozpravě, tak v médiích jsem se důrazně a jednoznačně ohradil byť jenom proti náznaku dohodu srovnávat se sovětskou okupací v roce 1968. Srovnání je naprosto absurdní a nepřijatelné. „Kdyby to byla vazalská smlouva, tak nám ji někdo nařídí. My se můžeme svobodně rozhodnout, zda ano nebo ne.“
V horní komoře Parlamentu se s výjimkou dvou senátorek (čtyři kolegové se zdrželi hlasování) všichni rozhodli, že obrannou dohodu v našem bezpečnostním zájmu potřebujeme. 19. července bude mít před sebou svobodné rozhodnutí i Poslanecká sněmovna.
Debatu s mou účastí v Událostech, komentářích na ČT24 můžete zhlédnout zde.