INSOLVENČNÍ ZÁKON: NEZASLOUŽÍ SI OHLEDY I NEZAVINĚNÍ VĚŘITELÉ?

INSOLVENČNÍ ZÁKON: NEZASLOUŽÍ SI OHLEDY I NEZAVINĚNÍ VĚŘITELÉ?

Senát schválil (na schůzi 10. července) vládní novelu insolvenčního zákona. Díky ní se doba oddlužení u všech dlužníků zkrátí z pěti na tři roky.

Hlasování předcházela poměrně bouřlivá diskuze mezi zastánci („předlužení lidé získají druhou šanci s možností rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky“) a kritiky („zkrácení doby oddlužení neúměrně zhorší pozici věřitelů“). Dva senátní výbory doporučovaly zavést povinnou minimální srážku ze mzdy u lidí v exekuci, která by mohla pomoci tzv. nezaviněným věřitelům, jimiž jsou například matky samoživitelky nebo oběti trestných činů. Nakonec se ale většina senátorů přiklonila k původní vládní variantě novely – bez srážek.

Já jsem se zdržel hlasování. Proč? V senátní rozpravě jsem uvedl: Bylo řečeno, že dlužník má mít reálnou šanci své dluhy splatit. Neměli bychom se také ptát, jestli by neměl mít věřitel reálnou šanci, aby mu byl dluh splacen? Opravdu se nebavíme o nějakých finančních institucích atd., které půjčují na úrok 20, 30 procent. Pominu i stát. Jsou tady ale třeba obce a jimi zřizované organizace, dopravním podnikem počínaje a dalšími službami konče, jsou tady SVJ, bytová družstva, jsou tady matky samoživitelky. A tady bych se zastavil, protože si troufám tvrdit, že je více matek samoživitelek v pozici věřitelů než dlužníků.

Takže koho vlastně chráníme? Jsou tady oběti trestných činů, matky samoživitelky, které čekají na výživné. Ti všichni jsou nezaviněnými věřiteli, ale na ně ohled nebereme.

A navíc: o jaké druhé šanci se tady bavíme, když hovoříme o 6-10násobných exekucích? Opravdu se bavíme o druhé šanci, nebo o jedenácté šanci? U dlužníka, který má deset a více exekucí…“

Ještě povzdech na závěr, že máme ale taky „binec“ jako stát a jako legislativci v termínech. „Proč máme jinou částku na životní minimum, proč máme jinou částku na nezabavitelnou částku atd.? Když to budeme porovnávat podle životního minima, jsme naprosto v pohodě, protože ten člověk si vydělá nebo má příjem, dobře, důchod 11 tisíc, vezmeme mu z toho pětistovku. Životní minimum je 8 500 korun. Ale nezabavitelná částka je podstatně vyšší. Proč? Proč v tom neuděláme pořádek?“